Jack White a dvě doprovodný kapely

tohle vlastně žádná novinka není, svou první sólovou desku Blunderbuss vydal Jack White už někdy v dubnu a tenhle záznam celýho koncertu je z května. Ale stejně ... Blunderbuss je prostě super deska, s výbornýma písněma, který mají skvělý aranže. Housle, slide kytary, klavír, skvělý zvuk kláves, všecho zní pěkně neotřele a neuvěřitelně zajímavě ... na koncertech Jack White hraje se všema zmíněnýma doprovodnýma nástrojema ... a navíc tyhle nový aranže sluší i starým písním. V playlistu tak jsou kromě věcí z nový desky i věci od Racounters a dokonce i Two against one z Dangermousovy desky Rome, kde Jack White hostuje. Ale hlavně samozřejmě písně White Stripes, výborný je, že nechybí ani starý věci z prvních dvou třech desek - Dead Leaves and Dirty Grounds, Hello Operator a hlavně Hotel Yorba, z kteýho se stal super country dupák ... jo, a ještě jedna věc, první půlku setu hraje doprovodná kapela ze samých holek, druhou půlku zase samí chlapi ... taková genderová rovnost v praxi ...

Creepy Teepee 2012

Brona: takze krypko ... loni jsme ten ctyrdenni proud hudby nedokazali prezvykat na recenzi, letos si to z nedele dame

Lukas Anime: Takže tak. Hodil bych sem line-uzp, podle kteryho se to bude lepe sefovat...

Lukas Anime: Neděle: ██████ PLANETY 15:40 SUN WORSHIP 16:30 BLACK TAR JESUS 17:20 BEN BUTLER & MOUSEPAD 18:30 KING DUDE 19:20 MARIA MINERVA 20:10 TERROR PIGEON DANCE REVOLT 21:00 EXCEPTER

Brona: jo, presne tak to bylo ... obdelnicci zacinali brzo po obede a pochopitelne rikali, ze by jim daleko vic sedela tma ... ale myslim, ze se to na jejich setu ani moc nepodepsalo, bavilo me to i tentokrat

Lukas Anime: Obdelnikama bych zacal.. Na zacatek by se mohlo zdat, ze takovy narez nebude tak sedet do skoro poledni atmosfery, ale me to sedlo celkem dobre. Nemelo to sice stisnenou atmosferu Kravina, ale pro me to bylo super.. sice jsem slysel obcasny chyby, ale na ty srat. Prvni dve pisne nebyly tak dobre nazvucene, ale treti a posledni byly skvely..

Brona: jo, zvukar se s tim zezacatku trochu pral

Brona: ale bylo to i tak super ... jen jsem si rikal, ze bych si nekde rad precetl i texty, na jejich strankach jsem je nenasel

Lukas Anime: Jojo, to dost, nastroje byly v panorame strasne u sebe (neni divu, kdyz to freq dost splyva), ale co bych ocenil skrz zvuk, tak super, ze maji kytaru hozenou i pres basovy apec s jinym nastavenim, ktery prave tento provek ostatnim kapelam chybel.K druhe polovine setu: bavila o dost vice nez prvni.. akorat mam osobni problem s tim zpevem, kterej me tam proste neba, ale s tim holt nic nenadelam

Lukas Anime: Texty bych taky rad nekde videl..

Lukas Anime: Pak mi trochu naladu zkazilo horsici se pocasi, ale co se dalo delat.. Na scénu prichazely Planety

Brona: no, me obdelnicci proste i tentokrat dostali, je to emocne dost silna zalezitost ... a ten utlumeny zpev k tomu patri

Brona: jo, Planety byli dobry, skoda ze hrali tak kratce - nevim jestli to bylo kvuli desti nebo jestli maji proste tak kratky set ... ale pet nebo set pisni bylo fakt malo

Lukas Anime: Jojo, tech pisni bylo snad max. 6. Byla to takova jednaz oddechovejsich kapel, ale celkem me to bavilo. Zvukove temer stejne jako na albu. Nazivo by me to mozna vic chytlo nez z toho alba.

Brona: *sest

Lukas Anime: ... kdyby hrali dele

Lukas Anime: Me ten jejich ztraceny koncert hlava proste nebrala.. meli jsme to pak nejak vyzjistit, treba by lidi okolo vedeli vic.. mozna, mozna ne.

Brona: me to album zas tolik nechytlo, urcite ne tolik jako Vojtu ... ale nazivo vyborny, tim spis, ze takovych opravdu nezavislych kytarovek je u nas moc neni

Lukas Anime: Zkraceny a ne ZTRACENY!!!

Brona: hmm, taky mi to vrta hlavou, jestli to neutnuli proste kvuli desti ... no, trochu skoda kazdopadne

Lukas Anime: Me to album bavilo chvili, mozna do poloviny, pisne jsou dost podobny, treba bude moznost je jeste nekde videt i s delsim setem.

Lukas Anime: Pak prisli nemecti Sun Worship. A zacalo prset. Majovy desticek. Byla velka chyba si nevzit destnik...

Brona: k temnym Sun Worship, co hrali po Planetach, ten lijak ale sedel pekne ... ale to bylo asi tak jediny, prislo mi, ze tomu neco chybelo, mozna basa, mozna nejakej jednoznacnej vyraz

Brona: tyvole, majovej desticek bych tomu nerikal, bylo to s tou muzikou trochu apokalypsa

Lukas Anime: Jojo, ironie ve wirtualu nevyzni, sakrys. Me tam bavily urcite pasaze, z pisni tak 3-4 maximalne. Strasne mi tam chybela basa, coz se mi nestava, ale tady byl strasne prazdnej prostor od kopaku ke kytaram zela uplna dira.

Brona: jo, s tou dirou s to popsal presne

Lukas Anime: V tomhle pripade me ty jejich dve pisne na netu (http://sunworship.bandcamp.com/album/sun... bavily daleko vic nez nazivo. Divny taky bylo, ze jejich kytary znely skoro stejne a pritom jedna byla stara Kramerka s humbuckerem u kobylky a druha kytara myslim uplne jineho typu.. no a hlavně drhnout ty samy akordy.. bavily me tam melodicky a rytmicky hratky mezi nimi, ale pro me to byly tak ty 3-4 pisne cele... bohuzel, pro me mozna nejvetsi zklamani Creepy 2012

Lukas Anime: http://sunworship.bandcamp.com/album/sun... odkaz se zavorkou nejde

Brona: hmm, ja jsem ani nic necekal ... na Creepy te vzdycky vsechno nejak prekvapi, ale Sun Worship proste nemeli koule

Lukas Anime: To ne, kazdopadne spojeni brutalniho deste a apokalypticke kapely si urcite budu pamatovat

Brona:

Lukas Anime: Jediny stesti, ze dalsi Black Tar Jesus hral vevnitr, pac by ho v tom lijaku snad ani nebylo slyset.

Lukas Anime: .. tim bych nechtel rict, ze hral potichu. Zkresleni tam misty bylo hafomoc i na me. Jako zkresleni z Bosse ODcka a k tomu jeste zapnuty zkresleni na kombu

Brona: vsak taky Black Tar Jesus po nich hral uz vevnitr ... a to zas naopak bylo skvely ... pisnickovej projekt Tomase Kopacka, co driv hral pod jmenem Mon Insomnie, a loni byl na Creepy s witchhousovyma vymytacema Tempelhof ... i jako Black Tar Jesus byl super, hodne osobni pisnickovej projekt s anglickyma textama, prirovnani k Sydovi Barrettovi je mozna na prvni pohled divny, ale podle me celkem trefny

Brona: to zkresleni bylo dobry, libilo se mi, jak to tam vypalil jenom s kytarou, malým kombem a footswitchem a vsechny tim dostal

Lukas Anime: Ja jsem mu to cele zral nejvic. Ma proste uveritelny projev a ty pisne nejsou obycejny, jsou tam ruzny zaseky, misty disharmonie, hraje si s tim celkem dobre, ale neni to zase instrumentalni onanie. Pravda, ze jako Mon Insomnie me bavil urcite vic, ale to je o necem jinem. Navic i rockendrollovej nadech nemusim a tady mi to bylo uplne sumak..

Lukas Anime: Zajimalo by me porovnani s tou kapelou celou. Skoro si troufam tvrdit, ze takhle samotny mozna bude lepsi, ale to jenom strilim naslepo.

Brona: nevim, jako Mon Insomnie jsem ho nazivo nevidel a z nahravek tezko soudit

Lukas Anime: Mon Insomnie jsem myslel jenom z nahravek, nazivo jsem nemel tu cest, ale Vojta z neho byl dost vysranej.. Myslim, ze povidal neco o mlaceni kytarou v zaveru o kombo nebo neco takovyho..

Brona: jojo, taky nechci nic predjimat, ale mozna takhle sam je lepsi ... to jeho ep s bicima a basou ma uplne jinou atmosferu a neni to tak svy

Brona: na kazdej pad je Kopacek opravdu dobrej

Lukas Anime: Jojo, ja z tech nahravek cejtil urcitou klisovitost toho stylu, zni to debilne, ale takovou urcitou predpojatost, jak to hrat.. Pro me spica.

Lukas Anime: No, nerad bych ho nazivo videl naposledy.. ale nechci predbihat

Brona: tyjo, to urcite ne ... rad bych ho videl hrat v Chote ... ale to taky nechci predbihat

Lukas Anime: Dalsi byla bláznivá dvojice Ben Butler & Mousepad.

Brona: ... po nem byli Ben Butler & The mousepad, taky vevnitr ... narez s osmibitovyma syntakama a zivima bicima ... to me bavilo hodne, trochu tanecni, trochu osmdesatky ... kazdopadne hodne energicky ... presne kvuli takovym vecem mam Creepy rad ...

Lukas Anime: Elektronickej narez, kterej me celkem taky dostal do varu.. ta pulzujici basa vespod znela vyborne, kvuli takovejm zvukum mam chut se na klasicky hrani vysrat a koupit starej poctivej synth..

Brona:

Brona: jdem dal, zacina mi tahle nase konverzace pripadat trochu nucena ... ale uz to dojedem

Lukas Anime: Dobre bylo, jak ten zacatek byl celkem dost tvrdy a uderny a postupne se to dostavalo az k osmibitovejm melodiim. Ten typek s brylemi na gume stridave skakal od toho malyho synthu (mozna Mini Moog?) k tem klavesam, ktery varil pres basovy synthovy EHXko. Jenom mi s tim, jak se set pisni vyvijel, tak me to potom nudilo, jak toho tam hrali az moc.. tot k nim ode me

Brona: me to bavilo od zacatku do konce ... byla v tom spravna energie a ten sound osmedesatkovych klaves ma neco do sebe

Lukas Anime: King Dude byli dost zvlastni.. takovy temny country, ktery jsem jim moc neveril. A ty vlastne taky ne. No a pak jsem zjistil, ze ten typek z nich hraje nebo hral v deathmetalovy kapele

Lukas Anime: Ten zacatek me od nich nejak nebavil. Zase klasicka sestava dvou kytaristu, ktery maji temer na chlup stejny zvuk, stejne kytary, stejne aparaty a hraji stejne akordy. Nejak jsem to nechapal a ptal se proc.

Lukas Anime: Ale pak se to ke konci prehouplo a ten druhy zacal hrat nejake vyhravky a bylo to prijemny oziveni.. Co na to pak Bronek?

Brona: jj, prislo mi, ze se snazili moc vedome navodit takovou americkou atmosferu jak z Jarmuschova filmu ... cerny obleceni, americka vlajka taky jen v odstinech cerny .... ale nazivo to proste nefungovalo, taky jsem jim to neveril ... asi to bylo tim, ze ty pisne hral spis jen jeden z nich, ten bubenik a druhy kytarista spiis jen tak stali a tvarili se dost znudene ...

Lukas Anime: Me totalne rozsekalo, jak se ten hlavni Dude ozval na toho druhyho, at si taky nanda kapodastr..

Brona: ale poslouchal jsem to album a v tom tu paradni filmovou naladu americkych siilnic slysim

Brona: heh, to jsem si nevsim ... ale mas pravdu, ze potom, co si rekli o whisky, to bylo o neco lepsi

Lukas Anime: Ha, tak to bych si mohl poslechnout.. A s tou wiskou je to pravda

Brona: jojo, album si poslechni...

Brona: nejsou na nem videt ty znudeny obliceje...

Lukas Anime: Jestli k tomu neni potreba vypit lahev, aby me to bavilo, tak do toho jdu..

Lukas Anime: Dalsi byla Maria Minerva.. Holka jako z nejakyho Lynchova filmu.. Vypadala fakt silene. Bila prusvitna halenka a pod ni cerny pradlo..

Brona: fakt? mel jsem pocit, ze pak byl Terror ... ale jo, mas pravdu ... ta holka me moc nebavila, zpevaku a zpevacek z podkladama z notebooku uz tam bylo dost loni, a Maria Minerva me nicim nedostala ... ani tou pruhlednou kosilii

Lukas Anime: Hrala taky podobne silenou hudbu. Podklady spolu se zefektovanym hlasem tomu davaly fakt tripovou atmosferu. Skoda jenom, ze to tohle schema se objevovalo ve vsech pisnich a pak me to pochopitelne nudilo, bo tam nebyl zadny zvrat. Ale kazdopadne me to vytrhlo z urcity vsednosti.

Lukas Anime: Me ta jeji hudba trochu vycistila hlavu, coz se mi docela hodilo.

Lukas Anime: Prejdeme opet do pivovaru.

Brona: Terror Pigeon byl teda az po ni ... loni byl na krypku myslim sam, letos s nim byl jeste jeden zpevak a bubenik ... plus mel jeste letos svetelnyho robota nebo jak tomu rikal a saka sesity rukavama k sobe, s nasityma vanocnima svetlama, co rozdal lidem ... kazdopadne to pro me opet bylo neuveritelna davka optimismu, nejlepsi disko, tezko rict, jestli to jde nejak vubec zprostredkovat

Brona: we are alive, we are in love, we have hope, just because!!!

Lukas Anime: Terror me i oproti minulemu roku prekvapil. Bylo fajn, ze ma pro svy zivy vystoupeni nejaky inovace, teď to byly ty kosile. Byl to narez, tohle doda nejlepsi nalada. Mely by ho predepisovat misto antidepresiv

Lukas Anime: I kdyz si rejpave rikam, ze ty bici tomu nedodaly az takovy koule, jako bych cekal. Svitici a blikajici robot byl hustej!!

Lukas Anime: Uz podruhe jsem si na jeho koncertu rikal, ze jedina chyba je, ze jeho vystoupeni nezazilo vic lidi.

Brona: jo, robot byl paradni ...

Lukas Anime: Po Terror nasledoval pro me nejvetsi propadak. Respektive zalezitost, kterou jsem nazivo jeste nevidel... Duchodce, kterej vymital zly duchy s gumovym hadem..

Brona: a pak uz byl jenom Exepter, pro me spis uz tak trochu dojezd ... silena vec, typek co vypadal trochu jako Dan Nekonecny (bez ohonostroju teda) a trochu jako Johnny Depp ve Strachu a hnusu v Las Vegas ... a kolem nej dalsi tri potacejici se typci s notasama a syntakama ... velka silenost, ale bylo tam par dobrych momentu, treba kdyz zpival Kill people, heh

Brona: ale byl to spis opravdu uz jen takovej slabsi dojezd...

Lukas Anime: A jo, mas pravdu s tim zabijenim. Dost casto se to tam opakovalo. Jako par lepsich momentu tam bylo, ale ty se ztratily v navalu toho dalsiho, co pak prislo. Jak mu treba odletela to chrastitko z hulky s piezo snimacem

Brona: jop, to byl peknej zaver

Lukas Anime: Nevim, jestli to byla nejaka velka taskarice, ale me to vubec nic nereklo. Kazdopadne myslim, ze jsem videl od nich klip a ten je teda taky masakralni.

Brona: pak jeste rozjizdeli vevnitr typci od Terror Pigeona party s megafonem a disko hitama... tezko rict, jak dlouho to tam jeste jelo, ale ja uz jsem po tom nabitem vikendu nemel naladu

Brona: jo, myslim, ze maj klip prave na to Kill people, zejo

Brona: jo, natacel si Lukasi nejaky videa?

Lukas Anime: Mozna jo.. A to disko na zaver me prislo dobry zakonceni cele akce, resp. pro nas toho dnu. Me to prislo fajn, kdyz to tam hecoval ten typek s megafonem, paril bych tam snad jeste nejakou dobu, ale taky jsem citil unavu. No a na videa jsem se vykaslal,.. mel jsem se vic vyhecovat, mozna by se neco vyplatilo..

Lukas Anime: Spis jsem si to chtel uzit a ne koukat do mobilu, jestli se neklepe obraz.. Nekdy priste.

Brona: nevadi, tak sem ukradnem neco ciziho ... najdes neco a hodis to cele na kacery? ja pujdu spat, zitra vstavam 

Gattaca

kluci i holky...mladší i starší...z východu i západu...
kamarádi na život a na smrt...která je kolikrát i jediným účelem života...epický...temný hc/crust hraný hodně nahlas...slova a věty...které byly už tolikrát vyřčeny...ale nic se nezměnilo...naživo je to jízda dlouhá něco málo okolo 30 minut...vše podstatné je ale během této chvíle řečeno...nění potřeba cokoliv dodávat...Gattaca se pomalu ale jistě stává kultem...go vegan...

"Nýmandství jsme povýšili na charakterovej rys."

(rozhovor s Petrem Somogyi, basákem a zpěvákem kapely LYSSA, která sehraje roli headlinera na kačeřím dýchánku s názvem ON/OFF)

Lyssa = vzteklina, též choroba člověka smrtelně ohrožující, v řecké mytologii duch šíleného vzteku, šílenství a vztekliny u zvířat – tolik k významu najde každý na netu. Chtěl bys něco doplnit k názvu pro lidi, který zatím neměli tu čest se s vámi setkat?

Ta definice je v pohodě, zdá se... ne že by pro nás byl nějak zvlášť určující vztek (kdo ale může říct, že ten pocit nezná, žejo), ale dali jsme se s klukama dohromady v 90. letech pod vlivem nemírný konzumace kapel z Amphetamine Reptile, Touch and Go, Sub Popu, Dischordu a Alternative Tentacles, a když se podíváš, jak se ty kapely jmenovaly, mohli jsme si vybrat mnohem hůř, jako to udělali třeba pánové z kapel Asfalt nebo Krávy. Tehdy to takhle prostě bylo, noise rock, člověk cejtil hodně energie, byla to vždycky okrajová záležitost, což nám maximálně vyhovovalo – a vyhovuje.

Na názvu a škatulkách si zakládá spousta lidí, kteří podle mého názoru nechtějí nahlédnout hloub, takže se zeptám radši na muziku. Co tě k muzice přivedlo a co předcházelo vzniku vaší bandy?

Já osobně potkal prvního člověka, co hrál v kapele, když mi bylo dvanáct, chodila s ním moje sestra a od tý doby bylo jasný, co chci dělat. Pak jsem zapadnul na našem sídlišti mezi punkáče, ale to nebyla úplně moje cesta, spíš mě ty lidi od muziky trochu vzdálili. Ale souhrou náhod jsem pak potkal Kupóna (seznámili jsme se přes ženský), bavily nás stejný fóry a ten mě nakazil muzikou, kterou jsem neznal. Jeho brácha navíc hrál v začínající kapele, která se jevila celkem v pohodě (jmenovalo se to tušim Gnu), a tak jsme se do toho pustili taky, nejdřív sami s Kupónem, ale brzo nám pražský basketbalově-hudební kruhy dohodily bubeníka – a ten mezi nás zapadnul víc než dobře. Připletli jsme se tehdy mezi kapely, z kterejch pozdějc vzniknul okruh „labelu“ Silver Rocket, byly to svým způsobem hezký i zvláštní časy. Není úplně snadný popsat atmosféru tý poslední dekády 20. století.

Obdivuhodná je vaše výdrž. Kolik už hrajete let? Pořád ve stejné sestavě?

Člověče, pořád, první koncert byl v roce 1996, v den, kdy českej fotbalovej tým na EURU 96 porazil Itálii. Nejsme muzikanti, spojuje nás asi něco jinýho než umělecký nutkání, proto má tahle kapela jen jedinej možnej lineup. Ty první roky byly krušný, než nás nástroje malinko začaly poslouchat, ale zase je na co vzpomínat. První koncerty na Sedmičce, kde jsme byli vystresovaný jak prase z Kuřeho fórů při zvukovkách, přes neskutečně amatérský, a proto nejlepší turné s Gnu a Wollongong po východě Evropy, až po setkání na pódiu s našima výše zmíněnejma „idolama“ (obvykle byli zhruba takový, jak jsme čekali, ale skoro nikdy jsme se nebavili o muzice, třeba David Yow se dlouze rozhovořil o vaření), nebo když jsme zjistili, že nejlepší je rezignovat na jakýkoliv ambice, spolehnout se na kámoše a postarat se o všechno sami. To je něco, co přinese velkou satisfakci.

Vaše diskografie je podivně roztažená a desky vydáváte po dlouhých odmlkách, přesto je vaše tvorba podivně soudržná. Je to záměr nebo to „jinak neumíte“?

Ano, moc toho nemáme, dvě LP, jedno EP, jeden split s Wollongong a pár věcí na různejch kompilacích... takhle to je. Trvá nám to dlouho, máme i jiný věci na starosti než muziku, ale nemůžeme si pomoct, něco nás pořád nutí pokračovat. Naučili jsme se fungovat při „skládání“ jako kapela, jako jeden organismus, čili to je maximálně společný dílo, možná proto to jde tak pomalu. Ale na druhou stranu, začali jsme dost pozdě, bylo nám kolem 25 let a říkali jsme si, že až nám bude 40, bude Lyssa určitě už minulost. Teď je nám v kapele dohromady už přes 120 let, používáme čím dál tím větší zesilovače a konec zatím vidět není. Je to pozoruhodný hlavně pro nás.

Vaše poslední deska je prošpikovaná odkazama na fotbalovou tématiku. Co vás k tomu přivedlo?

Bacha, náš bubeník Lukáš se ovšem netají svým odporem k fotbalu, je to beachvolejbalista a cyklista, kterej nedopatřenim hrál celej život basket. Ale já a Kupón jsme prostě fandové, jako malí jsme si oba zapisovali všechny výsledky Mundialů do sešitu a vůbec se chovali jako většina malejch pičusů. Fotbal je super v tom, že je to zábava, pro kterou – v jeho původní podobě – nepotřebuješ skoro nic, neni to prostě žádnej posranej golf nebo tak něco. Stačí míč a kámoši, a můžeš v lidech vzbuzovat takový emoce, že zůstává rozum stát. Já to pochopil až při cestách po fotbalovým jihu, jak důležitý to pro lidi může bejt. Fotbalovej mač jako divadlo, kde se odehrává ta lepší verze života nás všech, to je myslim ono. Jinak se ale snažíme s tímhle tématem v naších věcech šetřit, na první desce je jedna věc o Maradonovi, nezastírám, že mě ten pošuk fascinuje, na druhý je sice skladba s názvem Zlatan, ale ta ani nevznikala primárně o „tamtom“ Zlatanovi (to je taky borec samosebou). Ale vlastně se hodí i na něj, takže si nás to téma zase našlo. Každá velká deska = jedna fotbalová osobnost, budeme na to myslet.

Další silnej atribut, kterej definuje Lyssu je neúprosnej a silnej zvuk. Vyloženě zvědavě se chci zeptat, jak dosahujete tý nadpozemský smršti, která z vašich aparátů leze?

Hodně wattů, všechno nahlas, Turbo Rat a moc se s tim nesrat. Jak říkal v Naganu Albi Reichel, „když jedu na bránu, nikdy nemyslim“. Je to možná důsledek prvopočátečního nýmandství, který jsme povýšili na charakterovej rys.

Je to trochu nefér otázka, ale zeptám se. Kde opisujete? Nebo korektněji řečeno, jaký jsou inspirace pro tvorbu Lyssy?

To jsi mi zavařil. Ty prvotní jsem zmínil, vězej v 90. letech a dneska je to asi passé muzika. Ale člověk prostě hraje to, co rád poslouchá. Já jsem po letech trochu unavenej věčným poslechem hlasitý muziky, takže můj přehrávač vypadá spíš jako sbírka desek nějakýho argentinskýho penzisty, kterej trávil mládí na Jamajce. Ale samosebou nade všechno miluju ten základní model, kytara, basa, bubny, bordel, to už mám navždy. Když to nějaká kapela dělá dobře, jsem lapenej. Teď zrovna mi tady hrajou The Oscillation, zdrogovaná a současně hutná psychedelie z Anglie s kytaristou s venezuelskejma kořenama, jsem na kolenou.

Jinak když děláme novou věc, chvíli hrajeme nějakej riff, a pak někdo řekne: „To by šlo, od koho to je?“ „Jesus Lizard?“ „To ne, je to z Joy Division, to je zjevný.“ „Vy jste debilové oba, to jsou Naquei Manou.“ Tak takhle nějak.

A kromě muziky?

To je možná ještě důležitější: kdysi jsme hodně zírali na filmy, náš vkus byl a je naprosto otřesnej a primitivní, ale třeba u mě tohle v poslední době ustoupilo, nebojim se říct, že mě filmy tak nějak už serou, nebo je to nějak málo, co nabízej, nebo se nějak míjíme, nevím. Super je si číst, všude je tolik skvělejch knih a v nich úžasný příběhy, ale to je zase ošemetný nějak zpracovávat v muzice, nebo teda my to moc neumíme, víc nás baví říkat blbosti než moudra. Nejlepší je podle mě cestovat, potkávat lidi, snažit se vidět a pochopit, jaký jsou jejich životy. Prostě stačí koukat kolem sebe, to je tisíckrát lepší než jakýkoliv jiný inspirační zdroje.

Celou společností hejbe určitá nálada. Málokdo tomu unikne. Je to cejtit ve vzduchu, že změna je nutná. Myslíš si, že muzika sama o sobě má ještě pořád sílu měnit směr společnosti, tak jako tomu bylo třeba během hipíckejch šedesátejch, punkovejch sedumdesátejch nebo třeba grungovejch devadesátejch let? Myslíš, si, že jako muzikant můžeš něco v uvozovkách změnit nebo kapelu bereš jen jako relax, únik?

Tohle je samosebou zajímavý. Každej má jinej barometr na nálady společnosti a ten můj říká to samý, na co se ptáš – věci se dost měněj. Moc ale nevěřím, že by se v současný době hudba mohla stát nějakým významnějším faktorem společenskýho vývoje. Kdo by se toho měl chopit? Spousta kapel z tzv. „undergroundu“ vlastně nemá sebemenší problém bejt součástí byznysu, DIY rétorika je dneska už regulérní marketingovej nástroj. Internet sice všem otevřel cestu k libovolný hudbě, což je super, ale každej pak má spíš svojí jednočlennou scénu, než aby bylo možný lidi nějakou hudbou spojit. Spíš vidim smysl v tom, moc nekecat a snažit se něco konkrétního dělat, ať už kolem muziky nebo jinde, klidně v malým, bez velkýho humbuku, ale o to zarputilejc.

A jaký je v tomhle Babylonu místo Lyssy? My nejsme burcující kapela, která má schopnost a umí mobilizovat k čemukoliv – nic proti tomu, já to mám rád a obdivuju, když to někdo dokáže. Naše cesta to ale prostě není, to nám bylo jasný od začátku. Ale snad jsme svůj kousek práce odvedli a odvádíme.

Ale třeba se pletu a někde na světě už zkouší kapela, která jednou nahraje soundtrack příští revoluce.

Pro člověka zvyklýho na určitý oficiální  informační kanály je těžký se k Lysse a kapelám podobnejm Lysse, dostat. Co bys lidem doporučil sledovat, aby si takříkajíc rozšířili obzor?

Moc toho není, nemáme ani vlastní web (to je možná chyba a někdy ji možná napravíme), nepoužíváme už žádný sociální sítě (z nechuti, nedostatku času a nepraktičnosti), nikoho z jakejchkoliv médií neotravujeme, takže se o nás velkej svět nijak nezajímá. Jsme v hlubokým dobrovolným exilu, a tak vlastně zbejvá jen na nás náhodou narazit na koncertě a dát se s náma do řeči. Ano, tohle už neni ani století páry, to je středověk, víme, že to případnejm zájemcům neusnadňujeme. Základní info o nás je na webu Silver Rocket, kde mimochodem najdete spoustu dobrejch kapel i muziky. Zkuste třeba sekci Sekta, což je něco jako download sublabel s většinou muziky zadarmo.

Teď zas trochu přízemně. Co děláš, kromě muziky? Předpokládám, že tě kapela neuživí, takže se ptám, čím se živíš? Ale jestli nechceš, můžeme vypustit.

---------hele, tohle bych tentokrát vypustil, my jsme to už víckrát někde říkali, zase tak zajímavý to myslim není... díky.

Když se teda vrátíme k Lysse, tak jaký máte plány do budoucna?

Nejsme schopný moc plánovat, ale žádnou revoluci neočekáváme. Hrajeme, dokud nás to baví, letos doufám vyjdou dvě naše věci na speciálním dvanáctipalcovým česko-španělským čtyřsplitu, a taky uvažujeme o nějakým menším turné někde na jihu Evropy. Až to zvládneme, začneme přemejšlet o tom, jaká bude třetí deska. Doufám jen, že poznáme, kdy už začínáme srát bohy.

Na závěr se ještě zeptám, jestli bys chtěl ještě něco dodat, třeba i mimo mísu. Něco, co tě napadlo během rozhovoru nebo nějakej vzkaz čtenářům a potencionálním návštěvníkům ON/OFF.

Je jasný, že celou touhle akcí, kterou děláte, se ve vašem kraji definitivně zařadíte mezi nebezpečný a podezřelý vagabundy, k čemuž vám blahopřejeme – a díky moc, že se do toho můžeme v Kravíně taky zapojit.

...co dodat? Díky za přání a za rozhovor a za týden v Kravíně!

za Moth Catchers Collective

Salát

…já chci něco říct, já chci něco říct…INAU dává novou šanci poesii…

…download deska Lunochod od Jožina z divokejch vajec, kterej si říká INAU, by se s klidem dala brát jako sociální experiment…něco ve smyslu: „tohle si pusťte…vydržte to poslouchat od začátku do konce…soustřeďte se na texty…a když to dohraje, tak si upřímě šáhněte do svědomí…líbí?…nelíbí?…tak a teď udělejte čárku v příslušný kolonce ve svý černý duši…“

…tohle je deska, která se totiž, podle mýho názoru, může buď libit nebo nelíbit…neexistuje nic mezi…beaty ohlodaný na kost…slova obnažený a upřímný, jak dětský zadečky na koupališti…mezi není vůbec nic…čistá forma…rámec a obsah…žádná vata ani omáčka…rovná silnice…žádná zatáčka…ani vytáčka…slova, který by se dali tesat…nebo aspoň tetovat…

…aby tohle byla aspoň nevlastní sestřenice hudební recenze, tak asi budu muset napsat aspoň to, že se jedná o vesnickej hip-hop pro chudý, cha, cha…a že na živo je to uplně stejný jako na desce…teda když pomineš občasnej slovní přešlap, což je ale nezbytný koření živý produkce…stáhnout si to můžeš na těhle stránkách…

http://www.silver-rocket.org/sekta/inau-lunochod

…tak co?...do jaký kolonky si uděláte čmáranec?...

 Foto: tomas rehak

http://www.silver-rocket.org/news/2159

██████

chcete slyšet správnou škatulku pro tyhle temný hráče s geometrickým názvem? živelnost. ač to není na povrchu úplně znát, hlouběji to tepe čím dál tím více. až z toho zamrazí. hutná porce temných pocitů, zvuků. zdá se, že už žádné světlo není. možná právě tak ho lze opět nalézt. obdelník, který není nakreslený na papíře. je vyražený na těle. a z každým úderem ho cítíme. a rány jsou to bolavé. bez pochyb.

živelnost okusme 30. června v kravíně

Illness

Illness jsou tři týpci z Lučice u HB. Každý rok o lučický pouti vytáhnou aparáty ze zkušebny na zahradu vesnickýho statku a pozvou kapely z okolí. Hraje se vedle výběhu pro slepice a mezi kapelama si můžeš jít zajezdit na autodrom. Punk jak má bejt naproti stánku s cukrovou vatou ... Kromě toho mají kluci z Illness (stejně jako celá Lučice) až za hrob rádi Nirvanu. Takže hrají grunge. Klasiky žánru jsou pro ně ale spíš východiskem k vlastnímu pojetí. Illness jsou zběsilý a přeskakující rytmy bicích, rovná basa, neklidná ostrá kytara , a řev. Muzika na hraně!
http://bandzone.cz/illnes

Illness budou i 30. června v kravíně! http://hraniceonoff.blogspot.cz/