je někdy po půlnoci. a pustil jsem album anywhere od chlapíka z chicaga co si říká unur. v českých klubech únor. je to kytara a fajn elektronika. ale ta kytara, zejména u písně pillows mě dostává. je to jedna z věcí, která je pro mě u hudby snad nejdůležitější. mezi těmi zvuky cejtím i něco jiného. možná se tomu říká atmosféra. nevím. ale každá muzika ať je sebelepší to prostě nemá. tenhle brejloun to umí. a nejen to. jeho koncerty jsou prostě super. podium, stůl, krabičky. za stolem křečovitě tančící hubeňour s kytarou. co je důležité. roztančí i vás. všechno je tak dobrý, samozřejmý, až se tomu nechce věřit. ráno vlakem zase dál. a ta kytara v pillows... na anywhere jsou písně pouze čtyři. ale myslím, že to vlastně nevadí. kdo rozhoduje o tom, kolik písní je album a kolik ne. ať je to třeba jen jedna. unur mě touhle čtyřkou dokázal uchvátit. a pro pořádek. je to v sekci recenze. ale recenze to není. nebaví mě tolik psát recenze. raději se o ty kapely podělím. až bude nová sekce na našem blogu, šoupnu to tam. dobrou.
http://bandcampscrobbler.bandwidthbeta.com/moderntapes/anywhere
