"Já prostě přinesu folkovej song a on z toho udělá dubstep." Rozhovor s POST-HUDBOU

Post-hudba je asi jeden z mých největších objevů poslední doby. Spojení tvrdých, ale harmonických beatů s něčím, čemu můžeš pro zjednodušení říkat třeba poezie všedního dne. Osobní příběhy na pozadí hutnýho atmosferickýho podkladu. Existenciální pop.

Naživo to zvláštní, na první pohled možná protikladný spojení funguje asi ještě líp. Malý týpek vzadu za laptopem. A v kontrastu s tím Domingo, co má asi dva metry a deklamuje texty tak, že se ti zdá, jakoby se všechny ty příběhy ve sklepním vzduchu v Boru přímo zhmotňovaly.

Po koncertě mi říká Kuba, hele, uděláme s nima rozhovor a ty ho dáš na ten váš blog. Takže tohle celý byl Kubův nápad a Kubova zásluha. Ptali jsme se já, Kuba a Maurunka, odpovídali Tomáš a Domingo z Post-hudby. Nahrával Domingův brácha, protože měl z nás všech nejlepší telefon.

Cajk, řekněte nám něco o sobě, co jste zač, klasika, představte se.

Domingo: Tak tenhle projekt začal prostě tím, že jsme se s Tomem viděli asi před třemi lety na jednom maloměstském fesťáku, On the road v Pardubicích. Teda v Bohdanči, ale to je vlastně jedno. Pak jsme se nějak dlouho neviděli, a pak jsme si řekli, pojď založit kapelu. Tak jo, ale co budem hrát? Nevim, ale já chci hrát nějaký noise. Tom přijel ke mně do Brna...

Tom: V tý době vzniknul vlastně první song, který jsme udělali, a který vlastně nikde ani není. Možná nějaký video na Facebooku, ale tím to končí. A pak byla pauza, kdy jsme se asi půl roku neviděli. Pak jsme si řekli, hele, máme asi deset songů, Domingo říká, přijeď za mnou do Brna, nahrajem to. Já jsem se teda učil s těma programama, v autobuse jsem čet tutorialy, neuměl jsem nic, nevěděl jsem, jak se co dělá...

Domingo: To je vlastně první EPčko, prostě bordel, kde se snažím dělat něco jako zpěv a kytaru a Tom se snaží dělat něco jako beaty. Je to volně ke stažení všude na netu. A myslím, že i dnešní koncert se promoval tím prvním EPčkem, tak jsem si říkal, kolik lidí bude překvapených, že to není zas až takový bordel. Pak jsme nahráli druhý EPčko asi o čtvrt roku pozdějc...

Tom: To vlastně probíhalo úplně stejně, já jsem se teda tentokrát neučil s Logicem, ale s Abletonem.

Domingo: To jsme teda nahrávali v Liberci.

Počkej, ty seš teda původně z Brna a Tom je z Liberce?

Domingo: Já jsem ze Svitav, on je z Liberce, on žije v Praze, já žiju tady.

Jak vlastně teda fungujete, zkoušky a tak?

Domingo: No, my nemusíme zkoušet.

Jo, to mě taky zaujalo, žes během koncertu říkal, tuhle písničku jsem ještě neslyšel...

Domingo: Jo, to byla taky prdel. Tejden mu povidám, pošli mi tu písničku, prej ne ne ne, pustim ti to před koncertem v šatně. Nepustil mi to ani tady ... Ale abych se vrátil k tomu druhému EPčku, To jsme nahrávali v lednu 2012 a už jsme trochu věděli, o co tak nějak plus minus jde. Vznikly tam Remorkéry, ta verze, která koluje všude na internetu, vznikla při týhle jam session, když to tak řeknu.

Tom: To hlavní, co Remorkéry dostalo dál, je ale ten klip, kterej natočil Matěj Chlupáček, což je režisér, mladej kluk, je mu dneska osmnáct, a v březnu bude mít na Febiofestu premiéru celovečeráku, kterej jde normálně do distribuce. A tenhle jednoduchej, minimalistickej klip nás dostal mezi lidi, tak nějak poprvý.

Domingo: Tam šlo o to, že to druhý EPčko jsme vydali sami, vlastně pro kámoše, ale všimli si toho v Musicserveru a dostali jsme se do nový generace. To je dlouhodobější projekt, kterej mapuje mladý kapely, před náma tam byly třeba Professor Leopard , Píča s Hoven a tak. Jak jsme se tam dostali nevím, pamatuji si, že jsem byl u kámoše, popíjeli jsme víno, kontroluju si internet a povidám hele, my jsme v nový generaci. Na základně toho si nás někdo všiml, začali nás zvát na koncerty. To bylo vlastně před rokem přesně. V tý době jsme teda začali nějak víc hrát, odstranili jsme kytaru, protože to byl bordel jak svině. Jsem měl totiž jako chudý student kytaru za pětikilo, a naživo to až bolelo. Fyzicky.

Tom: Dostali jsme se prostě blíž k elektronice. Původně jsme chtěli hrát klasický folkový písničky v kombinaci s nějakým noisem, bordelem. Což je vlastně koncept toho prvního EPčka. A postupem času se to nějak vyvíjelo, blíž k elektronice, a to co plánujem teď je čistě elektronický album.

A máte to teda čistě rozdělené, že ty děláš beaty a Domingo texty?

Domingo: No, je to tak, že já vezmu kytaru, složím ten song na kytaru, složím text, přinesu to do placu, a to prase z toho udělá dubstep.

A nové album teda plánujete kdy?

 

Tom: Plánujem to někdy v březnu, v květnu pustit mezi lidi.

Domingo: My jsme tu desku plánovali už loni v srpnu, takže jsme to překřtili na post-chinesedemocracy. Jakože nikdo neví kdy to bude. Jde o to, že to nechcem vydávat polovičatý, když jdeš do toho LPčka, lis vinylů stojí prachy a pracujou na tom lidi docela intenzivně.

Tom: Pro nás je hlavní to, že jsme začali pracovat s Tomášem Sochůrkem ze studia Jižák, což je takovej vlastně guru českýho hiphopu. Týpek, kterej dělá věci jako PSH, Vladimírovi 518, Hugo Toxxovi. To je člověk, kterej ví co dělá, a hlavně je to výbornej kluk. Já bych nedokázal dělat něco s někým, s kým si nejsem blízkej lidsky. Na tom vlastně funguje i celá naše kapela. My si rozumíme, ikaždej poslouchá něco jinýho, dělá něco jinýho.

Domingo: Já bych teda řek, že se spíš hádáme.

Tom: Jasný, ale máme ten průnik a hlavně to funguje. O tom to celý je, děláme něco s lidma, který máme rádi, a který nás můžou posunout dál.

A vy sami se řadíte nějak k hiphopu?

Domingo: My tomu teď říkáme existenciální pop. To mě naprosto vyhovuje, protože nikdo neví, co to je, nikdo jinej se tak nenazývá, to znamená, že nás nikdo nemůže s nikym srovnávat. Je to sračka, kterou si vymyslíš, a nikdo ti nemůže říct, no ale to není existenciální pop.

A hudebně berete někde inspiraci, máte nějaké vzory?

Tom: Tam je toho hromada. Což je ale super, každej z nás má jiný hudební vzory a snažíme se to nějakým způsobem skloubit.

Domingo: Já mám strašně rád první polovinu devedesátek, kytarovou. Shoegazový kapely, slowcore, kapely jako Red House Painters, Low, Codeine a podobně.

Tom: A já mám rád věci jako je James Blake, a teď hlavně beatová scéna z LA.Flying Lotus , vlastně celej Lotusův label Brainfeeder. Věci, co vydává Warp, současnou elektroniku obecně.

Domingo: A pro mě je zase elektronika nástroj satanův, já nevěřím ničemu, v čem nejsou kytary. Já prostě přinesu folkovou písničku, pak se pět hodin hádáme, a pak z toho vyleze song.

Domingův brácha: Já teda do toho tolik nevidím, ale přijde mi to, že je to pořád hodně Domingova tvorba, on vlastně dřív skládal i sám za sebe...

Tom: Jo, já myslim, že tyhle věci by měl někdo vyhrabat.

Je to někde na netu?

Domingo: Je, ale nikdy nikomu neřeknu kde.

O čem si zpíval v té době?

Domingo: Hele, ty songy jsou furt stejný. Akorát on z toho teď dělá dubstep.

Tom: My vlastně stavíme současnou elektroniku kolem folkovýho základu, což je jasný i na tý stavbě songů.

Co texty? Všechny jsou tvoje předpokládám.

Domingo: Jo.

Mě se hrozně líbilo to přirovnání, že jste Mňága a Žďorp dubstepovýho věku.

Domingo: To je dobrý. Mě zas jeden kamarád říkal, teda to bylo v době, kdy jsme hráli ten noiseblabla, že zníme jako kdyby Mňága a Žďorp přehrávala Acid Mothers Temple. A jiný kamarád mi říkal, že to jsou levičácké songy o holkách. A texty jsou prostě ze života. Samozřejmě nemůžeš psát o něčem, o čem nemáš páru. Teda můžeš, ale většinou z toho vyleze nějaká píčovina. Ten text stojí na nějaký atmosféře, na nějakým pocitu, kterej se snažíš vyvolat nebo kterej cítíš a snažíš se ho nějakým způsobem předat. Pro mě jako textaře je největší ocenění, když za mnou po koncertě někdo přijde a řekne, já jsem tam jen tak stál a poslouchal a měl jsem pocit, že mě z toho mrazí v zádech. Než když tam vidím padesát borců, jak na to tancujou.

Já jsem se u Seriálů málem rozbrečela.

Domingo: Zrovna Seriály jsou staré asi osm let. Já ten song nenávidim, ale tady bylo mimořádně dobrý publikum, tak říkám, oukej, tak to zahrajem. Ale ten song je nějaká uzavřená kapitola a teď už děláme úplně něco jiného.

Děláte něco jinýho nebo se cítíte nějak jinak?

Domingo: No, ne že by to nesedělo textově. Mě právě fascinuje, že song, který je fakt sedm osm let starý, tak se neustále opakuje a sedí nejenom na mě, ale na většinu lidí. Ale Seriály mi už prostě nesedí hudebně. Ale pokud nějaký song takhle tne do živýho, tak nejde o to, reflektovat to, co se mi stalo, ale to co se obecně děje lidem, nějakou ideu, situaci, s kterou se lidi běžně setkávají, a na základě toho se s tím ztotožní. A v tom je taky síla té hudby.

A jdeš po tom nějak programově? Mně to právě často připadá, že pokud jsou texty opravdu a čistě osobni, tak tím spíš se dotknou i jiných lidí.

Domingo: Jo, to je přesně ono. Ne že bych po tom šel programově, ale ono to tak funguje samo. Jde o osobní pocit, který ale je vlastní většině lidí. Lidé se dostávají do situací, o kterých já píšu, ale vždycky to vychází z osobního zážitku. Snažím se to ale podat tak, aby bylo jasné, že tan zážitek není unikátní, ale že je to něco, co čas od času prožívá každý. Já si nemyslím, že ty texty jsou až tak dobrý, to jsou prostě normální rýmovačky, ale to sdělení se nějakým způsobem těch lidí dotýká. A o to by v hudbě, kterou chci dělat, mělo jít.

Ještě jedna otázka, nevadí ti, že tvůj kamarád Tom je tak malej? Nebo naopak.

Tom: Vůbec, my jsme jako Pat a Mat.

Domingo: Ono je to docela prdel, že my v podstatě na tom pódiu vypadáme fakt jako Pat a Mat.

Tom: Mně to přijde dobrý.

Domingo: Tak ty se krčíš za laptopem.

Tom: Já se většinu času spíš válim po zemi, takže je mi jedno.

Tak asi poslední dvě otázky, máte někoho, s kým byste chtěli hrát?

Tom: Hele, tam je hromada lidí, který dělaj něco podobnýho jako my. Pro mě třeba z československý scény je nejvíc Bene. Potom třeba mýho srdci jsou strašně blízký WWWéčka...

Domingo: Ty mi teď jako vyžíráš odpovědi. Pak určitě někdo z Exitabu. InkMidget, Pjoni

Tom: Jo, to jsou lidi, který dělaj hudbu, která mě strašně baví, která se mě dotýká, a to je prostě ono.

Tak, a napadá vás ještě něco na závěr, co byste chtěli vzkázat fanouškům, hehe?

Domingo: Tyvole, to je jak z první hodiny žurnalistiky. Tak já udělám oficiální vzkaz fanouškům. Vážení fanoušci, běžte na www.posthudba.cz, tam najdete takový formulář, který když vyplníte, tak dostanete lístek na křest, vinyl Artefaktu. Artefakt je teda jméno naší nový desky, kterou připravujem, dostanete nějaký kus merche, který neprozradíme, protože je to strašně hip, a tašku, ve které to všechno dostanete, a potom ještě jedno překvapení.

Tom: Všechno stojí jako čtyřistapade.

Domingo: To jsem jako nechtěl tak úplně zmiňovat.

Tom: No já bych z toho udělal normálně čistou reklamu. Čistej crowdfunding. Prostě www.posthudba.cz, to je vono.

Super, díky moc za rozhovor. Jdem na bar na panáka.

|||

EP ke stažení: http://post-hudba.bandcamp.com/