Pinkyho možná sdělení?

"Ještě než se čtenářům představím, chtěl bych ti poděkovat za přizvání k tomuto rozhovoru. Moc si vážím práce moth catchers collective a rád si sem tam na vašem blogu něco přečtu.
Vezmu to stručně:

Jmenuji se Ondřej Pavlas, léta letoucí známý právě jako Pinky. Mám rád muziku a věci s ní spojené, fajn lidi, dobré jídlo, pití. Také nemohu zapřít fakt, že mě přitahuje všechno, co voní rychlostí a dálkou.
Nějaký ten pátek hraju na baskytaru ve skupinách Možná Sdělení a Questionmark. V určité době mě bylo možno slyšet i v bluegrassové formaci Black & White."


1) Má první otázka směřuje k tomu, co tě přivedlo k muzice…(plus nějaké hlavní hudební vzory)?

K muzice - myslím tím k hraní - mě přivedli kluci z dnešních Bestia Triumphans – tenkrát ještě Nasty Monkeys, se kterými jsem se seznámil na střední škole. Tuším, že to bylo někde v roce '98 nebo '99, kdy jsem byl pozván na jejich koncert v Brodském klubu Vagon. Netrvalo dlouho a na jedné společné oslavě v jejich zkušebně se mi dostala do rukou „elektrika“. Čímž bych jim chtěl tímto hrozně poděkovat. Nebýt jich, nevím, co by ze mě bylo :-)
Mými prvními hudebními vzory byly grungeové skupiny Nirvana a Soundgarden. Dále punkové kapelky Complicité Candide, Telefon, Kultra, P.V.A. a také „Visáči“, Dead Kennedys, Punishment park… Později Landmine Spring, Thema 11, Lvmen …to by bylo na dlouho jmenovat všechny.

2) Druhá otázka bude nejspíše o tom, co tě přivedlo vybrat si zrovna baskytaru…byl to ten nástroj, na který si chtěl hrát od začátku, nebo si zkoušel i jiné?

V začátcích koketování s muzikou mi učarovala kytara, ale k base mne přivedla náhoda. Zkouška kámošů z bývalých Somatic Fluids a Split, kteří dávali dohromady novou kapelu a nějak jim tam chyběl basista. Nenechal jsem nic náhodě, do týdne navštívil hudebniny a domů si přinesl mou první basu. No a začal můj život s basou.

3) Třetí otázka se bude točit okolo tvých hudebních začátků…první kapely…první koncerty…

Zpočátku jsem, coby „kytarista“, dostal od Jirky Meleny lano do emo-hardcorové partičky, ale tam jsem se díky svému neumění dlouho neohřál:) Potom následovaly jamy s Horysem – „dvoukytarovka“ v domečku na Humpolecké ulici a nějaký čas na to se odehrála už zmíněná zkouška budoucích Možných Sdělení se mnou ještě jako divákem.
Na svoje první vystoupení nezapomenu, bylo to v Ledči nad Sázavou s Možnými Sděleními. V tamním mlýně se pořádala punková akcička a my se tam tenkrát před hraním zhulili. Zaplétaly se mi prsty mezi struny, byl jsem úplně mimo... No to byla ostuda!

4) V současné době hraješ ve dvou (pro někoho málo, pro někoho více známých) kapelách na Havlíčkobrodsku a to v Question Mark a Možných Sděleních. Trochu mi ty kapely popiš a zkus najít rozdíly mezi tvorbou obou celků…

Začal bych asi u Možných Sdělení - přeci jen má starší přednost.
Možná Sdělení začínala někde v roce 2001/2002 jako emo hardcorová partička s vlivy punku, hardcore a grunge. Z tvorby byl patrný vliv různých kapel, z českých bych jmenoval Lvmen, Themu 11, GNU a podobné. Ta muzika byla, alespoň z mého pohledu, takový ventil, kterým tekly naše radosti, strasti a energie. Všechny skladby se dávaly dohromady jako mozaika nápadů každého z nás. Jak to bude s Možnými Sděleními v nové sestavě, sám nevím a nechám se překvapit. Zatím totiž nebylo moc času na tvorbu. Tam zatím visí trochu otazník.

No a od otazníku sklouznu ke Question mark..
To bylo tak, že někde před čtyřmi lety jsme se s Majklem domluvili, že si sem-tam zajdeme zajamovat a protože jsme si padli do ucha, začaly z těch původně bluesových jamů vznikat písničky. Když už byly dvě, vzpomněli jsme si na skvělou houslistku Zuzku, s níž jsem hrál v Black & White. Příchodem Aleše bylo dílo dokonáno a už to jelo. Nevím jak lidem, kteří Question Mark nikdy neslyšeli, naši hudbu popsat… Taková fajnová kytarovka s houslemi, která pohladí duši, ale i pěkně protřepe kosti, když se nechají unést. (Jako to mám já při hraní:))
Nyní má kapela revitalizační pauzu. Plány do budoucna nějaké jsou, ale nechci je prozrazovat, abych je nezakřikl :-)

5) Dokonce jsem koukal, že si vyrábíš i vlastní aparaturu…jak se k tomu vůbec člověk dostane? Co na to mít za školu? Co je k tomu potřeba?:)

Totiž když jsem začínal hrát na kytaru, tak jako chudý študent jsem neměl na to, koupit si nějaké to kombo - tenkrát ještě nebyly na trhu levné východní produkty. Jen kytara mě stálá rok spoření z kapesného. Protože škola je základ života, začal jsem aplikovat čerstvě nabytou teorii elektrotechniky v praxi – výsledkem bylo něco, co hrálo.
Určitě je třeba mít nastudovanou nějakou tu teorii z elektrotechniky. Já ji na střední studoval jen okrajově a tak se učím stále, někdy i za pochodu. Další nezbytností je vybavení měřicími přístroji a samozřejmě nářadím.

6) Co bys řekl na současnou hudební scénu tady na havlíčkobrodsku?

Ufff, no to je takový trochu smutný téma. Zažil jsem mnohem lepší časy. Ne že by se to nějak týkalo kapel, máme zde spoustu dobrých muzikantů, ale jak sám víš, postupně mizí hudební kluby a to díky mizernému zájmu návštěvníků. Nevím, čím je to způsobené. Doufám, že je to je takové přechodné období, po kterém lidi zase dostanou chuť chodit na akce, kde nehrají jen známé, či mainstreamové kapely.

7) Na závěr Pinky bych tě poprosil o pár tipů na zajímavé, málo známé kapely…

To by si mohl ty sám, už několikrát jsem se nechal od tebe dobře navést! :-)
Já tedy zmíním jen pár mých objevů poslední doby…
Doslova jsem si zamiloval dánské Effterklang. Ani jediný song nezklamal. Doslova se rozplývám nad záznamy z jejich živých vystoupení. Fakt, zajímavá a neobvyklá hudba. Vřele doporučuji
Velkým překvapením pro mne jsou Dozer. Ač se jedná o švédskou partičku, tak sound spíše voní Seattlem. Také hrají již řádku let, ale nějak se to ke mně dřív nedostalo.
Jako poslední zmíním hudbu z trochu jiného soudku. Tip, co jsem dostal od Zuzky, naší houslistky a tím je kapela The Knife – parádní elektronika. V neposlední řadě pradávné Kraftwerk – neuvěřitelné na tehdejší dobu.

http://bandzone.cz/moznasdeleni
http://bandzone.cz/questionmark





A my děkujeme Pinkymu za rozhovor...těšte se na další...a hlavně choďte na koncerty...